Věž Kizil kule

Červená věž neboli Kizil kule je skvostem, který v Alanyi zkrátka nelze přehlédnout. Jde o jednu z hlavních atrakcí a symbol města, a proto ji lze spatřit na mnoha vyobrazeních, pohlednicích, suvenýrech a dokonce na městské vlajce či tureckých bankovkách. Zvláště z mořských břehů je krásně vidět její načervenalá barva i typické ozubené cimbuří. Pohled z vyvýšených částí města naopak zase odhalí osmiúhelníkový tvar jejího půdorysu o průměru necelých třicet metrů. Ve své době monumentální stavba vysoká 33 metrů s pěti podlažími se majestátně tyčí při břehu Středozemního moře a v dávných časech, kdy zdejší vody brázdili piráti a nájezdníci, byla určena k obraně města a loděnice. K tomu dopomáhala malá okénka, která sloužila vojákům jako střílny, z nichž mohli aktivně odrážet případné útoky.

Podobně jako zdejší hrad, i Červená věž pochází z iniciativy slavného sultána a panovníka Alaeddina Keykubada, který ji nechal zbudovat za pomoci svého oblíbeného stavitele a architekta hned na počátku své vlády. Dokončena byla v roce 1226, takže už má za sebou pěknou řádku let. Přesto je velmi pěkně dochována, a tak může dnes sloužit jako muzeum etnografie, zbraní a dalších zajímavostí z bohatých dějin i ze současnosti. Zejména etnografické artefakty přísluší prvnímu patru, kde sídlí již od konce 70. let Etnografické muzeum města Alanya a kde se pořádají výstavy tradičních tureckých předmětů, například ručně tkaných koberců, nebo historických památek, třeba již zmíněných zbraní, a to z různých období alanyjských dějin. Nechybí pochopitelně památky z historie jak věže, tak celého města. Nejvyšší patro, kam lze vystoupat po vysokých kamenných schodech, je, už ze své podstaty, kouzelnou vyhlídkou na přístav a celé široké okolí. Je možné si povšimnout, že právě vrchní část bašty je odlišná od zbytku stavby a také o něco červenější. Je totiž vystavěna z jiného materiálu – z cihel, které bylo snazší vyzdvihnout do velké výšky než těžké a objemné kameny. Na některé zdi byl dokonce použit vzácný mramor.

V Červené věži je otevřeno je každý den od 8 hodin ráno do 12 hodin. Pak následuje polední přestávka. Poté je bašta opět přístupna návštěvníkům, a to od půl druhé do půl šesté. Jediný den, kdy je zavřeno, je pondělí. Vstup do budovy podléhá drobnému poplatku.