Památky obecně

Odhadovaná doba čtení: 11 min.

Památky obecně

Turecko je zemí s neuvěřitelně pestrou historií.

Mezi nejznámější památky, které určitě stojí za vidění patří:

Hagia Sophia

Bazilika Hagia Sophia byla postavena za římského císaře Justiniána v roce 537 našeho letopočtu. Po téměř tisíc let byla největší katedrálou v celém křesťanském světě až do dokončení katedrály v Seville v roce 1520. Její obrovská kupole dosahuje do výšky 54 metrů a průměr katedrály je 32 metrů. Mozaiky, pokrývající stěny této baziliky patří mezi nejvýznamnější umělecká díla, která se zachovala z byzantské éry až do dnešního dne. Velké budovy s kruhovým půdorysem byly v tomto období kryty kupolemi, ale Hagia Sophia se odlišovala svým obdélníkovým půdorysem s pravoúhlými strukturami a obrovskou centrální kupolí. Takový typ stavby vzniknul poprvé v historii. Kupole se hroutila a musela být mnohokrát opravována. Osmané v 15. století po dobytí Istanbulu převedli tuto baziliku na mešitu. Turecká vláda uznala její historickou důležitost a přeměnila ji v roce 1935 na muzeum.

Mešita Sultanehmet neboli Modrá mešita

Tato stále funkční mešita je nejznámější památkou v tureckém i islámském světě. Byla postavena v klasickém tureckém architektonickém stylu v letech 1609 – 1616 architektem Mehmetem. Budova je známější pod názvem Modrá mešita kvůli asi 20 000 modrým dlaždicím, vyrobeným v městečku Iznik, kterými je dekorován interiér této velkolepé stavby. Uvnitř je jediný obrovský prostor, do kterého se vlévá světlo z 260 oken. Kupole této mešity dosahuje do výšky 43 metrů a je podporována čtyřmi obrovskými kruhovými pilíři, které jsou také známé pod označením „sloní nohy“. Tato mešita se nachází naproti katedrále Hagia Sophia a byla navržena tak, aby dosahovala stejné výšky a stejné velkoleposti jako ona.

Palác Topkapi

Palác Topkapi je určitě nejdůležitější historickou památkou, kterou byste měli v Istanbulu navštívit. Je jedním z nejnavštěvovanějších muzeí Evropy a nejvíce navštěvovaným muzeem v Turecku. Tento palác sloužil jako správní centrum Osmanské říše po téměř 400 let v období 15. až 19. století. Jeho hlavní část byla dokončena roku 1478 a potom byl postupně zvětšován a rozšiřován za vlády každého následujícího sultána. Palác byl v roce 1855 opuštěn za vlády sultána Abdulmecita, 31. sultána Osmanské říše, který se přestěhoval do nového paláce Dolmabahce. V roce 1924 byl palác Topkapi na příkaz Mustafy Kemala Atatürka přeměněn na muzeum. Tento obrovský palác je komplexem budov, rozprostírajících se přes jeden ze sedmi kopců Istanbulu. Je složen z nádvoří, která jsou od sebe oddělena monumentálními branami. Pavilony, které slouží každý k odlišnému účelu, obklopují tato nádvoří. Celková plocha paláce je dvakrát větší než Vatikán a polovinou velikosti státu Monako. Kromě toho, že palác Topkapi byl oficiálním sídlem sultána, sloužil také jako sídlo vlády. Rovněž zde byla umístěna státní pokladna a archivy. V areálu paláce byla také umístěna mincovna, jakož i nejvyšší vzdělávací instituce. Nyní si zde můžete prohlédnout vystavenou sbírku křišťálů, stříbra a čínského porcelánu, jakož i ručně vyrobené kostýmy, které nosili sultánové a jejich rodiny, dále slavné klenoty , nejbohatší sbírku hodin na světě, posvátné relikvie islámu, včetně Mohammedových mečů, jeho luku a pláště. Můžete zde spatřit i nedocenitelné sbírky miniatur a mnoho dalších objektů nesmírné hodnoty. Jeden z největších diamantů na světě, Spoonseller Diamant, je vystaven ve speciální vitríně v hale.

Palác Dolmabahce

Tento ohromný palác, postavený v polovině 19. století sultánem Abdulmecitem prvním, se táhne 600 metrů podél evropského pobřeží řeky Bospor. Palác přežil až do dnešní doby nedotčený se svou původní výzdobou, nábytkem, hedvábnými koberci, záclonami a vším ostatním. Říká se, že k jeho výzdobě bylo použito 14 tun zlata a 40 tun stříbra. Palác má celkem 285 pokojů, 43 salónů a 6 lázní. Jeho zdi a stropy jsou pokryty malbami slavných umělců tehdejší doby. Vzácné ručně vyrobené umělecké předměty z Evropy a Dálného východu zdobí každý pokoj v tomto paláci. Taneční sál je největší svého druhu na světě. 4,5 tuny těžký křišťálový lustr se 750 žárovkami visí ze 120 kupole. Na podlaze jsou parkety výjimečné kvality, pokryté hedvábným kobercem, ručně tkaným v císařské továrně Hereke. První turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk v tomto paláci pobýval, vždy když zavítal do Istanbulu. V roce 1938 zde v 9:05 ráno Atatürk zemřel. Všechny hodiny v paláci jsou nastaveny na tuto hodinu, na památku tohoto velkého tureckého státníka. Palác Dolmabahce, který nyní slouží jako muzeum určitě patří mezi místa v Turecku, která stojí za vidění.

Muzeum Kariye

Toto muzeum, které bylo původně kostelem a později mešitou, je po chrámu Hagia Sophia nejdůležitější byzantskou památkou v Istanbulu. Kostel byl postaven na konci 11. století a byl zasvěcen Kristu. Po dobytí Turky zůstal tento kostel opuštěn a v roce 1511 byl přeměněn na mešitu přidáním minaretů. V roce 1948 se z něj stalo muzeum, jeho vzácné fresky byly pečlivě vyčištěny a obnoveny Americkým Institutem byzantských výzkumů. Stěny muzea jsou vyzdobeny nádhernými mozaikami ze 14. století, které znázorňují výjevy ze života Krista a Panny Marie. Jsou to mistrovská díla křesťanského náboženského umění.

Trója

Starověké město Trója se nachází asi 30 km jihozápadně od provincie Canakkale v tureckém regionu Marmara. Je to jedno z nejvýznamnějších historických měst v Malé Asii. Archeologické vykopávky odhalily celkem devět samostatných období osídlení tohoto místa, byly zde nalezeny pozůstatky městských hradeb, základy domů, chrám a divadlo. Nejstarší osídlení pochází z doby před pěti tisíci lety a poslední se časově shoduje s pozdním římským obdobím. V roce 1200 před naším letopočtem zde došlo ke slavné trojské válce. Tuto legendární válku zde symbolicky stále připomíná dřevěný kůň.

Efes

Zříceniny starověkého města Efesu jsou jedním z největších archeologických nalezišť na světě. Nacházejí se 75 km jižně od města Izmir. V helénistické době byl Efes nejvíce osídleným městem v Anatolii s více než 200 000 obyvateli. Město dosáhlo své největší slávy pod římskou nadvládou a stalo se velmi důležitým centrem obchodu a dopravy. Bylo také současně intelektuálním a politickým centrem. Artemidin chrám v Efesu byl jedním ze sedmi divů starověkého světa. Efes byl také jedním z hlavních center raného křesťanství. Svatý Pavel v tomto městě zůstal celé tři roky během své třetí misijní cesty v letech 53 – 57 našeho letopočtu. Apoštol Jan také přišel do Efesu žít a byl zde i pohřben. Traduje se, že svatý Jan přivedl Pannu Marii do Efesu po ukřižování Ježíše Krista a ona poté žila v malém dřevěném domku v lese v horách nedaleko Efesu a zde také ve svých 101 letech zemřela. V roce 431 našeho letopočtu se v bazilice Panny Marie v Efesu konal třetí ekumenický koncil.

V ruinách města Efesu najdeme agory, divadlo, tělocvičnu, stadion, kostel Panny Marie, Hadriánův chrám, Trajánovu fontánu, lázně Scholasticia, chrám Domitianus a knihovnu Celsus. Katedrála svatého Jana leží na kopci Ayasuluk nad městem. Zřícenina knihovny Celsus je nejpůsobivější ze všech.

Aphrodisias

Působivé pozůstatky tohoto kdysi nádherného města se nacházejí na vysoké plošině v provincii Aydin. Jak již název napovídá, město Aphrodisias bylo pojmenováno po Afroditě, bohyni přírody, lásky a plodnosti a bylo místem jednoho z jejích nejslavnějších útočišť. Přestože historie města Aphrodisias sahá velice daleko do minulosti, nejvýznamnějšího postavení a rozkvětu toto město dosáhlo v prvním století před naším letopočtem a poté následovalo dlouhé období prosperity. Kromě toho, že se stalo významným náboženským místem, bylo také kulturním a intelektuálním centrem, kde se shromažďovali studenti a učenci z celého starověkého helénistického světa. Město Aphrodisias se svými velkými zásobami mramoru, snad nejkvalitnějšího v tehdejší době, se stalo centrem školy sochařství, která zde vzkvétala po šest set let. Mnoho z úžasných děl, vyrobených v této škole, je dnes vystaveno v místním muzeu.

Afroditin chrám byl ústředním bodem města ve starověku a je jím se svými čtrnácti dosud stojícími sloupy i dnes. Stadión, který se nachází na severním konci města, je pravděpodobně nejlépe zachovanou stavbou tohoto typu v celém středomoří. Je tak obrovský, že by mohl pojmout až 30 000 lidí. Mezi ruinami můžeme najít divadlo, koncertní síň, biskupský palác nebo Hadriánovy lázně. Východně od Afroditina chrámu najdeme jednu z nejatraktivnějších dominant města Aphrodisias – zdobenou bránu, která vznikla pravděpodobně někdy v polovině druhého století našeho letopočtu.

Pergamum

Město Pergamum (též Pergamon) bylo kdysi velkým kulturním centrem a nyní je jedním z nejvýznamnějších archeologických lokalit Turecka. Leží asi 100 km severně od města Izmir. Pergamum zažilo svůj zlatý věk během helénistické a římské doby až do třetího století našeho letopočtu. V Akropoli nad městem leží pozůstatky knihovny, strmého a působivého divadla, chrámy Trajána a Dionýsa, monumentální oltář boha Dia, svatyně Demeter, tělocvična a agora. Asklepion, nacházející se na jihozápadě od města, bylo lékařským centrem zasvěceným bohu zdraví – Asklepiovi. Pacienti zde byli léčeni vodou a bahenními koupelemi a masážemi s léčivými bylinami. K tomuto centru také patřilo malé divadlo, knihovna, posvátný pramen, chrámy, stejně tak dvě zasedací místnosti a umývárny pro ženy a muže.

Město Pergamon bylo poprvé odkryto německými archeology v letech 1878 až 1886. V tomto období byly objeveny velkolepé reliéfy oltáře boha Dia, které byly poté odvezeny do Berlína, kde jsou dodnes vystaveny v berlínském muzeu.

Podle starověkých autorů knihovna v městě Pergamon obsahovala až 200 000 svazků. Markus Antonius je převezl do Egypta jako dar pro Kleopatru, aby jí nahradil knihy, které shořely v Alexandrijské knihovně během Cézarova válečného tažení. Uprostřed hlavní čítárny této knihovny bylo dříve pódium, na kterém stála 3,5 metru vysoká socha bohyně Athény, která se nyní nachází v berlínském muzeu.

Safranbolu

Safranbolu je malé městečko v západní části Turecka u Černého moře. Nacházejí se zde jedny z nejkrásnějších tradičních starých domů v Turecku, jedinečných pro svůj výjimečný vzhled a konstrukci. Některé z nich byly zrestaurovány a nyní slouží jako hotely.

Čtěte také: Turecké lázně