Pergamon

V místech, kde dnes stojí turecké město Bergama, se nacházela starověká řecká obec zvaná Pergamon, nebo také Pergamum. Pergamon byl za vlády dynastie Attalovců, (v letech 282 až 133 př.nl.) centrem významného helénistického království. Král Attalos podporoval rozvoj vědy a umění, což vedlo ke vzniku a rozvoji sochařské „pergamské školy“. Královská rezidence se stala metropolí a kulturním centrem, které se pyšnilo chrámy a velmi zdařilými veřejnými budovami v athénském stylu. Pergamon dosáhl svého největšího věhlasu za vlády Eumena ll., na počátku 2. století př. n. l. Království v tomto období zahrnovalo Mýsii, Lýdii, Pisídii, Pamfýlii a většinu Frýgie a Iónie. Pergamon byl také jedním z hlavních sídel uctívání boha léčitelství Asklépia a v dobách raného křesťanství patřil mezi uznávaná střediska církve. V byzantském období, v důsledku ničivých arabských nájezdů poklesl počet jeho obyvatel a v roce 716 bylo království vypleněno Araby. Na počátku 14. století připadla tato metropole pod nadvládu Osmanské říše.

Do dnešní doby se nám z tohoto významného centra vědy a umění dochovalo na místě samotném torzo, nebo spíš pouze rám Diova oltáře, jež byl postaven jako projev poděkování za vítězství nad Galaty. Samotný oltář, spolu s dalšími artefakty byl odvezen do muzea v Berlíně. Další skvostnou stavbou je amfiteátr, který byl v antických časech nejstrmějším divadlem na světě. Amfiteátr se 78 řadami kamenných lavic pojal až 10tisíc diváků. Dále se zde nachází pozůstatky knihovny, která byla založena již za vlády Attalose l. Trajanův chrám, jehož stavba započala za vlády císaře Trajána a byla dokončena až císařem Hadriánem byl vysoký 18 metrů a měl 60 sloupů. Na dobře chráněném místě akropole, na 300 metrů vysokém kopci, podél zbytků helénistických hradeb se dostanete na vyhlídku s pozůstatky akvaduktu.