Jeskyně Damlatas

Říkává se, že ty nejlepší objevy světa byly učiněny omylem či prostou náhodou. A jeskyně Damlatas je toho důkazem. Byla totiž objevena v roce 1948 při těžebním odpalu ve zdejším povrchovém lomu a takto získaný kámen měl být určen k výstavbě přístavu. Mohutná exploze však tehdy odkryla dosud netušené přírodní bohatství a jeskyni Damlatas poprvé spatřilo lidské oko. V jeskyni byla později provedena řada různých výzkumů a testů, které potvrdily léčivé účinky jejího klimatu, a to zejména na horní cesty dýchací a potíže spojené s astmatem. Místní nezaháleli a postarali se o publicitu svého léčivého objevu v tisku, čímž přispěli k nastartování turistické éry v této oblasti. Přijíždělo čím dál více zájemců o pobyt v jeskyni a starousedlíci počali upravovat své domy na penziony a hotely, aby mohli stále se zvyšující poptávce vyhovět.

Jeskyně Damlatas je jedna z několika skalních dutin, které se nacházejí v okolí Alanye na jižním pobřeží Turecka. Není tedy sice zdaleka jedinou, nicméně je tou nejznámější. Velký podíl na jejím utváření měla srážková aktivita zdejšího podnebí v zimních měsících, která již po 10 až 15 tisíciletí, jak odhadují vědci, působí na skalní materiál a mění jeho struktury. Déšť specifického chemického složení dokáže totiž způsobovat rozklad vápence, z něhož se místní pohoří skládá, a napomáhá tak puklinám a otevírání skal. Průnik vody, její skapávání do vnitřních prostor skály a následné zamrznutí má pak za následek tvorbu jeskynní výzdoby v podobě stalagmitů a stalaktitů, jež rostou ze stropu i podlahy jeskyně a spojují se do sloupů. A právě díky kapkám vody, které jsou pro formování takto krásných jeskyní tolik důležité, si toto místo vysloužilo svůj název. Damlatas totiž v překladu znamená „kapající kámen”. Tyto kapky tu lze spatřit po několik měsíců v roce, zejména v chladnějších obdobích, v létě mnohem méně či vůbec.

Turisticky atraktivní jeskyně Damlatas má několik jedinečných charakteristik. Předně jde o její teplotu, která se drží po celý rok na konstantních 22 až 23 stupních Celsia, a tak je k návštěvě ideální kterékoli roční období. Dále nelze nezmínit vlhkost, která dosahuje až 98 %. Proto je potřeba zacházet opatrně s fotografickou technikou, neboť čočka fotoaparátu se snadno orosí. Je tak doporučováno pořídit první snímek až po několika minutách, když se teplota přístroje přizpůsobí novému prostředí. Vlhkost však naopak prospívá plicím a zdravému dýchání. K tomu dopomáhá ještě pozitivní radiace a vysoký podíl oxidu uhličitého, který je pětkrát až desetkrát vyšší než běžně venku. Někteří pacienti hovoří o velmi rychlém nástupu úlevy a zlepšení astmatických problémů již při krátkém pobytu v jeskyni, jiní se prý po dlouhodobější léčbě za pomoci jeskynního vzduchu dokonce uzdravili úplně.

Pokud jde o vizuální aspekt návštěvy jeskyně, je nutno říci, že opravdu je nač se dívat. Velké i menší krápníky rozmanitých tvarů a barev utváří ve skále krásné formace. Vše je příjemně osvětleno tak, aby byl zachován dojem mystického skalního království. Jeskyně není příliš rozlehlá, spíše vysoká, a skládá se ze dvou částí – z jakéhosi přízemí, kde jsou pro návštěvníky připraveny lavičky k pohodlnému odpočinku, a patra, kam je třeba vystoupat po schodech.

Do areálu je možné se podívat po zaplacení vstupného (cca 2 eura). V okolí jeskyně je pláž a možnost drobných nákupů.